Ještě do nedávna to vypadalo, že části českým domácnostem k mnoha starostem přibude ještě jedna zcela zásadní - výměna starého, nevyhovujícího kotle na pevná paliva. Dle původního plánu MŽP totiž od začátku září 2022 měl nadobro skončit provoz zastaralých kotlů. Minimálně 200 tisíc domácností, které dle odhadů topí těmito neekologickými kotly stále topí, ale nedávno zastihla celkem pozitivní zpráva. Vzhledem k aktuální situaci komplikované koronavirem i válkou na Ukrajině se MŽP rozhodlo původní termín posunout o dva roky. Návrh, podle něhož by tedy nově zákaz provozu starých, neekologických kotlů měl platit od 1. září 2024, schválila Vláda a čeká ještě na odhlasování Parlamentem. I navzdory posunutí termínu ale doporučujeme nevyčkávat a výměnu uskutečnit co nejdříve. Topenáři totiž zvládnou vyměnit maximálně 40 tisíc kotlů ročně, takže stále platí „kdo dřív přijde, ten dřív topí podle zákona.“
Proč se musí kotle vůbec měnit?
Už v roce 2012 byl schválen zákon o ochraně ovzduší, který stanovil povinnost vyměnit kotle na pevná paliva (koks, uhlí, brikety, dřevo). Cílem zákona je zlepšit ovzduší natolik, aby neohrožovalo zdraví občanů. V roce 2012 pocházelo podle ministerstva životního prostředí přibližně 40 % celkových emisí způsobených prachem ze spalování uhlí a dřeva ve starých kotlích.
Jak se pozná, který kotel se musí vyměnit?
Kotle jsou rozděleny do tzv. emisních tříd. Pokud aktuální návrh MŽP odhlasuje Parlament, od září 2024 musí všechny kotle na pevná paliva o tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry alespoň 3. emisní třídy. To znamená, že kotle 1. a 2. emisní třídy se už používat nesmějí. Dnes už se výraz emisní třída pro nové kotle ale nepoužívá, od roku 2020 musí kotle splňovat nároky podle směrnic Evropské unie o Ekodesignu.
U kotlů vyrobených po roce 2000 by emisní třída měla být napsána na výrobním štítku kotle nebo v jeho dokumentaci. Pokud kotel výrobní štítek nemá nebo na něm není emisní třída uvedena, je to pravděpodobně starý nevyhovující kotel, protože před rokem 2000 se žádné emisní třídy ještě nepoužívaly.
Mám doma kamna nebo kotel?
Mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi kotlem na dřevo a třeba krbovými nebo peletovými kamny. Vždy je to lokální topidlo na tuhá paliva, se kterým můžete vytápět celý byt nebo dům, avšak každé se řídí jinými normami. Základní technické požadavky a metody zkoušení jsou u kotlů definovány normou z roku 2000, která rozděluje kotle do tříd. Zjednodušeně se však dá říci, že kotel je to, co se nachází v technické místnosti, zatímco krb, krbová, nebo peletová kamna jsou v obytné místnosti. Slouží nejen k vytápění, ale i pro atmosféru.
Co si vybrat místo starého kotle?
Například kondenzační plynový kotel, i když kvůli růstu cen energií a konfliktu na Ukrajině se dnes může mnoho lidí plynu bát. Další možností je proto třeba kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo, případně moderní kotle na tuhá paliva splňující požadavky na Ekodesign.
Jak žádat o dotaci?
Na výměnu kotle existují dva druhy dotací, za určitých okolností můžete dostat zpět až 95 % nákladů. To se týká především domácností s nižším příjmem. O dotaci může žádat každý vlastník nebo spoluvlastník trvale obývané nemovitosti, jehož čistý příjem na jednoho člena domácnosti nepřekročil v roce 2020 ročně 170 900 korun, tedy 14 242 Kč na osobu za měsíc. Ovšem týká se to jen nových kotlů nainstalovaných od ledna loňského roku.
Žadatelé, kteří limit pro výši příjmů nesplní, mohou zažádat o dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. Na rozdíl od předchozí dotace tento program nezahrnuje jen výměnu nevyhovujících kotlů, ale v jeho rámci lze požádat i o další podporu, třeba na zateplení. Pokud jde o výměnu kotle, je možno dotaci čerpat opět na výměnu starého kotle na pevná paliva za kotle plynové, na biomasu, tepelná čerpadla, ale i řeba na napojení k soustavě zásobující teplem.
Chci zjistit více informací o dotacích a možnostech financování
Staré kotle a karmy
Kromě starých kotlů na pevná paliva v Česku se v mnoha domácnostech ještě využívají staré plynové atmosférické kotle, někde dokonce ještě i staré průtokové ohřívače (karmy). Na jejich výměnu za kondenzační bohužel dotaci nedostanete, peníze vám však nový spotřebič uspoří i tak. Proti původnímu atmosférickému kotli dokáže ušetřit 15 až 25 %. Má totiž nejen nižší spotřebu, ale hlavně vyšší účinnost. Čerpá totiž teplo jak ze samotného spalování plynu, tak i ze spalin, které při hoření vznikají a unikají do komína. Tím pádem disponuje až dalšími 11 % energie a mohou dosáhnout i více než 100% účinnosti.
Staré plynové kotle však v sobě skrývají ještě jedno úskalí, mohou vás totiž otrávit. Každý, kdo má doma takový kotel nebo karmu, by měl mít poblíž instalovaný hlásič oxidu uhelnatého. V momentě, kdy v komíně není pořádný tah a prostor kolem kotle dobře nevětrá (třeba v horkém létě), se totiž zplodiny mohou z komína vrátit zpátky do bytu a nájemníky udusit.
Topit se musí umět
Ani výměna kotle však není zcela samospasitelná, důležité je i správně ho nastavit a naučit se topit. Naštěstí v tom poradí Smokeman, tedy Jiří Horák z Výzkumného energetického centra VŠB v Ostravě, který se svou show objíždí republiku a učí veřejnost topit a vůbec aktivně ovlivňovat to, co komu vychází z komína. Sepsal proto i Smokemanovo desatero správného topiče, kde například radí topit jen vysušeným dřevem, nikdy nespalovat odpadky nebo nastavit regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu. A samozřejmě každý kotel i komín pravidelně čistit.