800 120 120

Zateplení

Zateplení jako cesta k levnějšímu bydlení?

Jak ušetřit náklady na bydlení? Otázka, která nejen v souvislosti s neustálým zdražováním energií i strachem z nedostatku plynu, asi padla v nejedné české domácnosti. Alternativní zdroje, energetická nezávislost i zateplení! Takové odpovědi z úst odborníků padají nejčastěji. Jak tedy přistoupit k zateplování?

Možností, jak svůj dům ochránit před energetickými ztrátami, existuje více. Zateplení ale obecně patří mezi stále žádanější řešení, které je navíc využitelné pro starší domy i pro novostavby. Lze sice říci, že aktuální, velmi přísné požadavky na téměř nulovou energetickou náročnost budov (tzv. nZEB), učinily ze systému zateplení u novostaveb běžnou věc. Ani tak by ale nemělo být podceňováno. Zcela logickou otázkou v případě uvažování o zateplení domu je „co zateplit?“ A stejně logickou odpovědí v takové situaci je „ideálně celý dům.“ Rozhodnutí, které dle odborníků může ušetřit až 70 % celé energetické spotřeby domu, je, zejména pro rodiny s nižším rozpočtem, dost nereálné. Vyjde totiž docela draho, a to i po započtení dotace. Ani tak ale není třeba plán na ušetření nákladů předčasně škrtat. Prostě zateplujte postupně!

Začněte u střechy

Obrázek k článku Zateplení

Ne nadarmo platí, že „mít střechu nad hlavou“ je jednou z hlavních hodnot spokojeného života. Střecha je totiž nejen symbolickým, ale i skutečným poskytovatelem pocitu, bezpečí, jistoty i ochrany. Z čistě praktického hlediska pak zajišťuje ochranu před nepříznivými vlivy počasí, větrem, zimou a nakonec i horkem. Také proto je to právě střecha, čemu byste v rámci zateplování měli věnovat zvláštní pozornost. Její zateplení podle odborníků pomůže snížit energetickou spotřebu až o 20 %.
 
Možností, způsobů i materiálů využívaných k zateplování střechy dnes na trhu najdete celou řadu. Nejběžnějším způsobem zateplování šikmé střechy ale zůstávají dva, a to umístění izolace nad krokve (do exteriéru) či mezi a pod krokve (do interiéru).

Každý z obou způsobů samozřejmě skýtá jisté výhody i nevýhody a stejně tak není každý vhodný pro všechny typy střech. Velmi stručně řečeno nadkrokevní zateplení volí především lidé, kteří touží po přiznaných krovech v podkroví a zároveň jsou ochotni si připlatit za větší tepelný komfort. Druhý způsob (podkrokevní) pak využijí spíše ti, kteří se pouští do rekonstrukce starého domu, přičemž ale nechtějí odkrývat původní střešní krytinu a nevadí jim, že si izolací nepatrně zmenší podkrovní prostor.

Současně s rozhodováním o tom, kam izolaci umístit vás čeká také rozhodnutí, jaký materiál pro ni vybrat. A stejně jako o možnostech umístění izolace nerozhodujete jen vy, ale do určité míry i aktuální stav a možnosti vašeho bydlení, také na výběr vhodného izolačního materiálu byste neměli zůstat sami.

Vzhledem k široké řadě možností se totiž můžete celkem snadno ztratit a zvolit tak materiál, který pro vaši střechu není tak úplně vhodný. Lepší je proto radit se vždy s odborníky, ideálně s těmi, kteří vaši střechu dobře znají a usnadní vám tak volbu mezi minerální, dřevovláknitou, celulózovou či řadou dalších izolací, které vám trh dnes nabízí. Odborníci vám mohou pomoci nejen ve výběru správného typu izolace, ale poradí také se způsobem aplikace. Použít lze klasické role nebo izolační desky, pro vyplnění dutin se hodí foukané (minerální) izolace.

Ani stěny by neměly přijít zkrátka

Když se řekne zateplování, každého asi jako první napadne právě zateplení stěn či fasády. K tomu lze přistoupit jak dodatečně, například v rámci rekonstrukce, tak již při samotné stavbě domu. Právě u novostaveb se nabízí možnost využít takzvaných termoizolačních cihel, o nichž můžete právě v souvislosti se zateplováním slýchat stále častěji. Jak je již z názvu patrné, termoizolační cihly v sobě mají z výroby integrovanou izolaci v podobě polystyrenu nebo minerální vaty. Ačkoli je tento typ cihel českým stavitelům dostupný již řadu let, z jejich strany i strany odborníků vůči nim zatím panuje spíše skepse. Ta je často opodstatňována nevýhodami tohoto řešení, ať už je to tloušťka samotných cihel a tedy zdí samotných, nutnost speciálních termoizolačních fasád i případný vznik tepelných mostů při nepřesné stavbě.

Jste-li přesvědčeni, že termoizolační cihly pro vás nejsou tím pravým a chcete se raději vydat léty a praxí osvědčenou cestou, máte na výběr v podstatě ze dvou možností: kontaktní zateplení (ETICS) nebo provětrávaná fasáda. Kontaktní zateplení, které, zejména z důvodu snaží proveditelnosti, patří k běžněji využívaným metodám, spočívá v lepení a kotvení izolace (minerálních desek nebo pěnového polystyrenu) na pevný podklad fasády a jejím následným překrytím tenkou vrstvou omítky. V případě provětrávané fasády je pak na obvodovou stěnu připevněna (minerální) izolace, následovaná vzduchovou, neboli větrací mezerou a nakonec fasádní obklad. Odměnou za náročnější proveditelnost se provětrávaná fasáda odměňuje svým majitelům lepší zvukovou izolací a zároveň umožňuje domu „lépe dýchat“.

Vedle zateplování fasády jako takové, je samozřejmě možné zateplit stěny také přímo z interiéru. Takové řešení s sebou ale nese řadu rizik, včetně nedostatečného prohřátí zateplených stěn a vzniku plísní. Proto jej také odborníci doporučují spíše jako nouzové, tedy například v případě rekonstrukce památkově chráněných domů, kde není možné zateplovat zvenku.

A co podlahy?

Pokud chcete docílit maximální ochrany před tepelnými ztrátami, které u podlah můžou představovat až 10 %, neměli byste opomenout ani je. Také v tomto případě platí, že o všem rozhoduje stav i podmínky domu, který chcete tímto způsobem zateplovat. V případě podlahy by pak první otázkou mělo být, zda jde o podsklepený dům či nikoli. S ohledem na to pak totiž budete nejspíše vybírat nejen konkrétní typ izolace (EPS desky, desky z minerální vaty či polyuretanové desky), ale také způsob, jakým budete izolovat. V případě nepodsklepené místnosti se v podstatě můžete držet celkem jasného postupu - odstranění původního povrchu (v případě rekonstrukce), sanace a hydroizolační vrstva následovaná tepelněizolační vrstvou. V podsklepených místnostech, které neumožnují umístění tak silné vrstvy izolace je pak odborníky doporučováno zateplit podhled ze strany nevytápěné místnosti.

Kolik to bude stát?

To je, ostatně jako vždy, celkem záludná otázka. Je totiž jen na vás, zde se rozhodnete rovnou zateplovat vše nebo si investici rozložíte v čase. „Vzhledem k tomu, že zateplení celého domu se snadno může vyšplhat až nad 500 tisíc korun, doporučujeme nebát se dílčích investic,“ uvádí Ing. arch. Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. To ostatně podporuje i MŽP, které v rámci programu Nová zelená úsporám umožňuje zažádat si o dotaci pouze na dílčí opatření, například výměnu oken, dveří, stropu, střechy, podlahy nebo pouze zateplení fasády. V případě rodinného domu až ve výši 650 000 Kč. Myslete ale na to, že suma, kterou vám stát přispěje, se odvíjí od plochy zateplované konstrukce (600 – 3 800 Kč/m2) a dosažených energetických parametrech budovy.

Zanechte nám kontakt, rádi vám zavoláme a poskytneme informace k možnostem v oblasti státních dotací.

Úvěr od Buřinky pro budoucnost

Zvýhodněná půjčka na rekonstrukci zaměřená na úspornější bydlení.

Fotovoltaika

Razantní zvyšování cen energií, kladný vztah k přírodě i touha po větší soběstačnosti. Ať už za nárůstem využívání fotovoltaiky u rodinných domů stojí cokoli, solární systémy se v posledních letech dostávají doslova na výsluní.