Razantní zvyšování cen energií, kladný vztah k přírodě i touha po větší soběstačnosti. Ať už za nárůstem využívání fotovoltaiky u rodinných domů stojí cokoli, solární systémy se v posledních letech dostávají doslova na výsluní. Jen v loňském roce bylo, dle aktuálních údajů Solární asociace v ČR připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren. Plánujete i vy pro svůj dům využít energii přímo ze slunce? Pak se podívejte se na to, co byste měli předem vědět!
Fotovoltaika? Co že to je?
Ve stručnosti jde o způsob přeměny slunečního záření na elektřinu skrze fotovoltaický jev. Z hlediska životního prostředí se, dle metodické příručky MMR,jedná v podstatě o „nejčistší a nejšetrnější způsob výroby elektřiny.“ Ta stojí na zapojení fotovoltaických panelů, složených z fotovoltaických článků, tedy polovodičových diod. Působením slunečního záření na fotovoltaické články dochází k fotoelektrickému jevu, díky němuž získáváme elektřinu. Důležité je také uvědomit si rozdíl mezi fotovoltaikou a fototermikou. Obě tyto řešení sice fungují na principu přeměny energie ze slunečního záření, každé však tuto energii využívá na jiný účel. Zatímco fotovoltaika na výrobu elektřiny pro domácí spotřebiče, fototermika na ohřev vody a přitápění.
Množství elektřiny vyrobené fotovoltaikou je závislé především na klimatických podmínkách, zejména množství slunečního svitu. Nelze tedy přesně říct, kolik elektřiny umístěním panelů na svůj dům získáte. Tady je ale stručný příklad: 1 kWp (kilowatt), který na šikmé střeše zabere asi 5 m2, při ideálním počasí vyrobí ročně přibližně 1 000 kilowatthodin elektřiny. Průměrná roční spotřeba rodinného domu o užitné ploše do 120 m2 se pohybuje od 3,5 do 4 MWh, takže díky panelům na střeše můžete ušetřit až třetinu ročních nákladů na elektřinu.
Panely! Hlavně ty panely!
Panely jsou základem každého fotovoltaického systému. Většina z těch, které trh nabízí, se vyrábí z křemíku. Při důkladnějším pátrání můžete dnes narazit v podstatě na tři typy panelů. V praxi se pak ale nejčastěji potkáte s jediným - monokrystalickým. Tento typ panelů sice cenou převyšuje ostatní, zároveň ale také zaručuje nejvyšší účinnost (až 20 %), což je pravděpodobně hlavním důvodem pro jejich hojné využívání. Polykrystalické panely, které se na trhu objevují již velmi zřídka, slibují sice nižší cenu, ale zároveň i nižší účinnost (12 – 17 %). Naopak jejich hlavní výhodou je rovnoměrný výkon i při rozptýleném světle. Třetí typ - amorfní panely pak patří k raritě, takže je v nabídkách dodavatelských firem dnes již spíše nenajdete. V dobách, kdy technologie výroby panelů nebyly na takové úrovni jako dnes, nacházel tento typ uplatnění především v období s nižším přísunem přímého slunce, tedy na podzim a v zimě.
TIP
Před výběrem typu panelů, které budou vyrábět elektřinu pro váš dům, byste měli zvážit nejen proporční možnosti plochy (velikost střechy), na které chcete systém instalovat, ale také vaši představu o množství elektřiny, kterou skrze fotovoltaické řešení chcete produkovat.
Měnič může snadno měnit pravidla hry!
I přesto, že mu solární panely často kradou veškerou slávu (jsou totiž více vidět), neměli bychom zapomínat na srdce každého fotovoltaického systému – STŘÍDAČ neboli MĚNIČ. Tato na první pohled obyčejná „krabice na zdi“ má totiž na starosti přeměnu stejnosměrného proudu z panelů na elektřinu, z níž mohou normálně fungovat standardní spotřebiče připojené do zásuvky. Vedle toho také monitoruje síť, kontroluje provozní údaje a chrání celý systém. Stejně tak jako výběr správných panelů byste tedy neměli podceňovat ani výběr střídače.
TIP
U střídače je třeba brát ohled také na spotřebu elektřiny, kterou potřebuje k vlastnímu provozu. Zatímco vysoce úsporný měnič potřebuje k provozu přibližně 20 W, tak neúsporné měniče spotřebují až 200 W. V praxi to znamená, že výběrem špatného měniče se uživatel FVE dostane do situace, že 20 % vyrobené elektřiny spotřebuje jen na to, aby poháněl vlastní měnič.
Ostrov, síť nebo hybrid?
Máte-li vybrané panely i měnič, přichází na řadu další dilema - ostrovní, síťový nebo hybridní systém? To za vás ale celkem snadno vyřeší podmínky vašeho bydlení, konkrétně přístupnost k distribuční síti. V rámci ostrovního systému (off-grid), který není připojený do distribuční sítě, si musíte vystačit pouze s elektřinou, vyrobenou fotovolatikou či jiným záložním zdrojem. Případný přebytek elektřiny se pak shromažďuje v akumulátoru, odkud je možné jej nadále čerpat. Naproti tomu v případě síťového systému (on-grid) můžete, díky napojení na distribuční síť, své energetické přebytky prodávat obchodníkovi. S tím stačí uzavřít smlouvu na základě žádosti a projektové dokumentace k fotovoltaickému systému. Třetí systém, který spojuje oba výše zmíněné, se příznačně označuje jako hybridní. Ten dokáže energetické přebytky střádat nejen do akumulátoru, ale zároveň je uvolňovat do distribuční sítě.
TIP
Lze říci, že volba na ostrovní systém by měla padnout spíše v případě, že u vašeho domu či chaty není možnost napojení na distribuční síť. V ostatních případech ekonomicky mnohem výhodněji vychází hybridní systém.
Kam s nimi?
Otázka, která při uvažování o umístění solárních panelů napadne asi každého. Ačkoli se odpověď nabízí v podstatě sama – hlavně kolmo ke slunci a ideálně na jih, není to vždy tak snadné. Co když ale střecha nenabízí potřebný sklon nebo je jednoduše orientována na jinou světovou stranu? I tak to jde, jen je třeba předem počítat s určitými ztrátami výkonu a tím pádem nutností naddimenzování množství solárních panelů. S takovými dilematy, ač jsou celkem zásadní, není třeba si předem lámat hlavu. Vyřešit je totiž může celkem snadno konzultace s firmou, kterou jste si pro návrh a instalaci solárního systému vybrali. Takových společností najdete na trhu celou řadu, ať už jsou samotní distributoři energií nebo specializované firmy pokrývající také nabídku dalších alternativních zdrojů energie.
TIP
Váháte-li nad pořízením fotovoltaického systému, vyplatí se nečekat! Poptávka je nyní obrovská a dodavatelské firmy jsou celkem vytížené, dodací lhůty tedy delší. Při výběru dodavatele se nenechte zlákat nízkými cenami ani takzvanými balíčky. Vždy požadujte profesionální měření přímo na místě. Jedině tak totiž předejdete zbytečným ztrátám ve výkonu.
Chci zjistit více informací o dotacích a možnostech financování
To nejhlavnější na konec! Kolik to všechno bude stát?
Na to lze jen stěží jasně odpovědět. Investice, kterou budete muset do tohoto řešení vložit, totiž závisí na podmínkách vašeho bydlení i vašeho životního stylu. Obecně lze říci, že pořizovací cena fotovoltaického systému se pohybuje od 100 do 500 tisíc korun, a to nejen v závislosti na velikosti domu, ale také na požadovaném množství vyrobené elektřiny. Ať již je investice do solární energie menší či vyšší, jistě se vyplatí. Dle odborníků je její návratnost celkem rychlá, a to v rozmezí 7 – 10 let.
TIP
Určitě nepodceňte možnost využití státní dotace v rámci programu Nová zelená úsporám. Díky ní totiž můžete ušetřit od 40 do 200 tisíc korun v závislosti na druhu a náročnosti systému. Nutné je ale myslet na to, že dotaci lze čerpat pouze na fotovoltaickou elektrárnu ne na ostrovní systémy.