Od letošního ledna platí nové podmínky v pravidlech hodnocení energetické náročnosti budov, zpřísnily se požadavky na tzv. energetický průkaz (správně PENB, průkaz energetické náročnosti budovy). Ke splnění nových požadavků už nestačí zvětšit tloušťku tepelné izolace jako v roce 2020, kdy po zateplení mohl být dům prohlášen za téměř „nulový“. Dnes je nutné novostavby řešit mnohem komplexněji, klíčový je architektonický koncept ve spolupráci s energetickým specialistou a daleko více se musí dbát na celkové využití energie pokrývající potřeby domu (budovy).
Nulový, pasivní, nízkoenergetický: co to je?
Základním dělícím kritériem pro posouzení, do které kategorie daný dům patří, je jeho energetická náročnost, tedy jeho potřeba energie. Podle toho dělíme domy do kategorií jako: nízkoenergetické, pasivní, nulové a plusové (či aktivní).
Nízkoenergetický dům
Nízkoenergetický dům může a nemusí mít systém řízeného větrání s rekuperací a jeho roční potřeba tepla na vytápění je do 50 kWh/m2, (spotřeba závisí na volbě účinnosti technologií a chování uživatele) Pro lepší představu: dům ze 70. až 80. let spotřebuje 140 - 200 kWh/m2 a běžná novostavba dle požadavků před rokem 2020 - 70 až 110 kWh/m2. U nízkoenergetického domu nejsou stanoveny další požadavky.
Pasivní dům
U pasivního domu nepřesahuje roční potřeba tepla 15 kWh/m2, (spotřeba závisí na volbě účinnosti technologií a chování uživatele, ta běžná se pohybuje do 20 kWh/m2 rok). Obálka domu zajišťuje tepelný komfort po celý rok a dům má řízené větrání s rekuperací (tedy zpětným ziskem tepla). Kromě požadavků na vytápění, přehřívání a stavební konstrukce je nedílnou součástí požadavků na pasivní dům spotřeba primární energie vyrobená z neobnovitelných zdrojů energie. To je v současné době po 30 letech od definice pasivního domu i požadavek u průkazu energetické náročnosti.
Nulový dům
Nulový dům má roční potřebu tepla pro vytápění menší než 5 kWh/m2 a vyrábí tolik energie, kolik spotřebovává, například prostřednictvím solárních panelů na střeše.
Plusový dům
Roční spotřeba tepla plusového (aktivního) domu pro vytápění je 0 kWh/m2, stavba vyrábí více energie, než spotřebuje (má například větrnou elektrárnu, fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo) a výrazně tak zlepšuje uhlíkovou stopu.
Jak splnit požadavky PENB v roce 2022

Letošní zpřísnění je nutné řešit v projektu na novou stavbu z hlediska celkové spotřeby už od počátku. Energetický průkaz, tedy PENB řadí nemovitost do jedné z kategorií od A po G, přičemž G označuje mimořádně nehospodárnou budovu a A zase mimořádně úspornou. Od letošního ledna musí být všechny nové rodinné domy alespoň v kategorii B, tedy velmi úsporná. Nehodnotí se už pouze spotřeba energie podle odečtu na elektroměru, ale tento odečet je přenásoben konverzním faktorem pro každý energetický zdroj.
Ke splnění požadavků už nestačí jen splnit předepsanou tloušťku tepelné izolace. Nový průkaz se totiž soustředí na tři základní parametry: architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a využití dostupných obnovitelných zdrojů. A pokud některý z parametrů nevyhovuje, musí se posílit alespoň zbývající dva.
Už v projektu je dobré se řídit pravidly pro pasivní výstavbu, například zvolit jednoduchý půdorys, nejlépe dvoupodlažní, orientovat prosklené plochy na jih a obytné místnosti na východ, jih a západ, zatímco například garáž nebo skladovací místnosti na sever. Pro dům se hodí sedlová střecha směrem východ-západ, jižní část střechy by neměly stínit jehličnaté stromy. Jen správné natočení domu je schopno změnit energetickou náročnost o 5 až 20 %. Stejně tak kompaktní tvar stavby může proti složitému tvaru ušetřit 10 až 15 % spotřeby energie.
Nová zelená úsporám přeje i novostavbám
V říjnu loňského roku se spustila nová vlna dotací pro domky s velmi nízkou potřebou energie a nabízí dokonce i dotační bonus, který mohou získat žadatelé, kteří kombinují víc úsporných opatření najednou.
Oprávněnými žadateli jsou vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, žádat mohou fyzické i právnické osoby. Na jeden dům lze žádat pouze jednou, ale dá se zkombinovat několik oblastí, a tak získat nárok na bonus. V Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji budou dotace pro majitele rodinných domků vyšší o 10 %. V rámci rekonstrukce není nutné používat předepsané výrobky a firmy, stačí dodržovat technické parametry.
U rodinných domů se dotace týkají zateplení, kotlů a tepelných čerpadel, využívání dešťové vody, zelené střechy, novostavby, solárního ohřevu, projektové podpory, fotovoltaiky, větrání s rekuperací, využití tepla z odpadní vody nebo třeba stínící techniky.
U energeticky úsporných novostaveb se výše dotace pohybuje mezi 200 tisíci korunami až půl milionem a žádat může jak první vlastník a stavebník, tak nový nájemce, který dům koupil od prvního vlastníka do 2 let od dokončení stavby.
Dotace lze ovšem získat i na projektovou přípravu, energetické hodnocení, technický dozor a měření průvzdušnosti obálky budovy. Jejich výše se pohybuje od 5 tisíc do 35 tisíc korun. Při kombinaci více opatření je možné získat i bonus až 185 tisíc. O ten mohou žádat majitelé domů, kteří například zkombinují kotlíkovou dotaci se zateplením nebo využijí environmentální řešení projektu podle bodů kalkulačního nástroje SFŽP ČR (Státní fond životního prostředí).
Proč dát u novostavby největší důraz na spotřebu energie?
- Pohled do budoucnosti:
Vzhledem k dění ve světě se bude tlak na úsporu energie stále zvyšovat, ať už různými regulemi nebo vlivem růstu cen. - Finanční hledisko:
Ceny energie rostou a jejich nízká spotřeba významně uleví rodinnému rozpočtu. - Udržitelnost:
Vysoká spotřeba energií tlačí na jejich výrobu, obnovitelné zdroje však zdaleka nestačí. Menší spotřeba energií znamená i menší zátěž pro přírodu.