Mykokompozit je připraven zamířit do stavební praxe

Projekt Samorost uzavírá tříletý výzkum materiálu na bázi podhoubí, který může změnit budoucnost stavebnictví.

Odborníci z oblasti stavebnictví, architektury, výzkumu i průmyslu se sešli u kulatého stolu, aby zhodnotili výstupy z vývoje mykokompozitu v rámci projektu SAMOROST a diskutovali o jeho využití v praxi.

Debata přinesla jednoznačné závěry:

• Mykokompozit je připraven na to stát se plnohodnotnou součástí moderní stavební praxe.
• Může výrazně snížit ekologickou stopu izolačních materiálů, což dokládají závěry LCA studie zpracované v UCEEB.
• Největší výzvou zůstává přechod od ruční výroby k průmyslové produkci, která je nezbytná pro komerční uplatnění a cenovou konkurenceschopnost.

Setkání navázalo na roadshow experimentálního domu SAMOROST po ČR postaveného s využitím mykokompozitu v izolaci domu, obkladových akustických panelech a interiérového vybavení.

Mykokompozit v testech obstál

Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO, který tvoří odborníci z ČVUT a startupu Mykilio, tři roky společně vyvíjeli mykokompozit (materiál na bázi podhoubí) a ověřovali jeho možnosti uplatnění v udržitelném stavitelství. V listopadu 2025 představili odborníkům z oboru souhrnné výsledky laboratorních i terénních zkoušek, včetně LCA studie. U kulatého stolu se sešli například zástupci Centra pasivního domu, INCIENu, Wienerbergeru, Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Cechu pro zateplování budov a dalších institucí.

Závěry: Mykokompozit dosahuje tepelně izolačních parametrů na úrovni tradičních izolantů, jako je např. polystyren, přičemž nabízí zásadní environmentální a další specifické výhody:

• Je biodegradabilní a podle LCA studie UCEEB má materiál až 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu oproti polystyrenu. Na konci životnosti ho lze kompostovat.
• Mykokompozit nehoří, pouze oddoutnává, nevypouští toxické plyny, neprská a udržuje si strukturální integritu – to z něj dělá bezpečnější alternativu k syntetickým izolantům.
• Součinitel tepelné vodivosti (lambda) se pohybuje mezi 0,045 a 0,050 W/mK, což je srovnatelné s dalšími přírodními materiály používanými jako izolace. Tato hodnota splňuje nároky na izolační materiál.
• Výroba není náročná na energie. Probíhá za nízkých teplot, bez toxických chemikálií a využívá odpad s vysokým obsahem celulózy (typicky piliny, papír nebo konopné pazdeří). Pro výrobu se dá použít i použitý papír ze sádrokartonu.

Výzkum navíc ukázal, že využití mykokompozitu ve stavbě nevyžaduje žádné speciální technologie a že 16cm silná deska splňuje doporučený tepelný standard pro Českou republiku. Takto silná deska přibližně odpovídá svými izolačními vlastnostmi polystyrenu silnému okolo 15 cm, při zachování standardní skladby stěny s parozábranou ze strany interiéru a paropropustnou fólií z exteriérové strany.

Správné použití: difuzně otevřené konstrukce a prefabrikované panely

Velká část odborné diskuse se týkala správného použití mykokompozitu v konstrukci. V odborném publiku vystoupil mimo jiné Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov, který je předním českým odborníkem s více než 35letou praxí v oblasti energetických úspor v budovách a v oblasti jejich zateplování.
Upozornil na obecnou obavu spojenou s materiály biologického původu. „Mykokompozitu rozumím a jako udržitelné inovaci ve stavebnictví mu fandím. Nicméně u materiálů na organické bázi je potřebné zpozornět v oblasti vlhkosti a jejího šíření konstrukcí. S tímto je potřeba ve stavebním procesu a v procesu užívání stavby vždy počítat. Jak tedy bude vlhkost mykokompozit ovlivňovat?“

V této souvislosti se výzkumný tým shoduje, že materiál má ideální vlastnosti pro difuzně otevřené stavební nosné konstrukce, kterými mohou být např. dřevostavby.
„Mykokompozit je materiál, který má výborné izolační vlastnosti, ale stejně jako dřevo potřebuje dýchat. Vhodná je difuzně otevřená skladba a nejlépe prefabrikované panely. Minimalizuje se tím riziko vlhkosti i potřeba zásahů na stavbě,“ zaznělo z úst členky výzkumného týmu Kateřiny Sýsové z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT. Její zkušenosti vycházejí z mezioborového výzkumu mezi architekturou, bydlením a vizuální kulturou. Zaměřuje se na využití odpadních a recyklovaných materiálů.

Výzkumný tým zároveň potvrdil, že desky z mykokompozitu jsou ve stavbě SAMOROST pevně spojené s okolní dřevěnou konstrukcí. To dokládá, že v budoucnu se mohou stát součástí sendvičových panelů vyráběných v továrním prostředí.

Kde jsou limity a co bude následovat

Největší výzvou zůstává přechod od ruční výroby k průmyslové produkci, která je nezbytná pro komerční uplatnění a cenovou konkurenceschopnost. „Technologie funguje. Teď ale potřebujeme investice a automatizaci, abychom byli schopni vyrábět materiál ve velkém. Bez výrobní linky to dál neposuneme,“ uvedl Matěj Róth zástupce projektu SAMOROST z firmy Mykilio. Tento brněnský startup pěstuje, zkoumá, vyvíjí a vyrábí udržitelný materiál na bázi podhoubí.
Tomáš Vránek z ICE Industrial Services přistupuje k zavádění inovací do praxe opatrněji. Vychází tak z vlastní zkušenosti zavádění 3D tisku betonu do stavební praxe. Podle něj každá novinka potřebuje čas, aby v očích odborné i laické veřejnosti dozrála a mohla se stát běžnou součástí stavebního trhu:
„Snížení rizika pro investory vyžaduje zlepšení celkového prostředí pro inovace. V ČR i v celé EU brzdí zavádění nových řešení přeregulovanost a pomalé schvalovací procesy. Pomohlo by například označit projekt mykoizolace za pilotní inovativní záměr a poskytnout mu určité regulatorní výjimky či veřejnou podporu, například zvýhodněné financování. Stejně důležité je zrychlit testování a certifikaci nových stavebních materiálů,“ uvedl.
Optimističtější pohled nabídla Michaela Kloudová z INCIEN. Institut Cirkulární ekonomiky mimo jiné sdílí příklady dobré praxe a podílí se na vytváření funkčních a dlouhodobě udržitelných systémů snižujících nadužívání primárních surovin.
„Často slýcháme kritiku na adresu Evropské unie, ale mnohé iniciativy vznikají právě tam. Souhlasím, že při prosazování inovací narážíme často i na překážky ze strany státu, zároveň je ale patrná snaha měnit veřejné zadávání zakázek tak, aby nerozhodovala pouze cena, ale také další parametry. A zde se otevírají dveře pro udržitelné inovace. Navíc se chystá evropská legislativa PPWR, která může v některých ohledech novým materiálům skutečně pomoci,“ doplnila.

Odborníci: Mykokompozit může být novým standardem. Potřebujeme ale odvahu a spolupráci

Atmosféra kulatého stolu potvrdila, že mykokompozit získává stále více zastánců mezi projektanty, výrobci, akademiky i dalšími odborníky. Zazněly také zajímavé výroky o tom, co bude pro úspěch materiálu nezbytné a jaké jsou alternativní cesty pro jeho zavedení do průmyslové výroby.
„Když se spojí výzkumníci, stavební firmy a investoři, kteří se nebojí posouvat hranice možného, může se z takového nápadu stát nový standard. A my na této cestě rádi nabídneme spolupráci,“ uvedla Anna Součková z Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, která je jednou z autorek unikátní veřejné databáze certifikovaných konstrukcí a materiálů obsahující více než tisíc skladeb.
Šárka Dittrichová, která je mimo jiné poradkyní ekologických zemědělců, vidí jako reálnou cestu zahájení průmyslové výroby v propojení výrobců a farmářů: „Farmáři už dnes mají všechno, co pro tento projekt potřebujete – biomasu, volnou pracovní kapacitu využívanou k sezónním pracím, know-how i prostor. Jen je potřeba je do toho vtáhnout a ukázat jim, že můžou být součástí udržitelného stavebnictví. Mezi farmáři funguje sdílení dobré praxe a pokud se do toho úspěšně pustí jeden, další se přidají.“

SAMOROST předává štafetu

Projekt SAMOROST potvrdil, že mykokompozit je připraven stát se udržitelným izolačním materiálem nové generace. Výsledky výzkumu otevírají cestu jeho dalšímu rozvoji a přiblížení k průmyslové praxi.
„V Buřince dlouhodobě hledáme cesty, jak podpořit dostupné a současně udržitelné bydlení. Projekt SAMOROST prokázal, že mykokompozit může být reálnou alternativou k tradičním izolacím a že má potenciál výrazně snížit ekologickou zátěž ve stavebnictví. Jsme rádi, že jsme mohli stát u jeho vzniku a pomoci materiálu projít prvním klíčovým ověřením,“ uvedla Monika Laušmanová ze Stavební spořitelny České spořitelny.

V průběhu pěti let, kdy se Buřinka věnuje inovativním projektům směřovaným do udržitelného stavebnictví, podpořila také technologii 3D tisku betonem a s ní i první 3D tištěný dům Prvok.
Projekt SAMOROST předává pomyslnou štafetu dalším partnerům, kteří mohou mykokompozit posunout do průmyslové výroby a běžné praxe.

O SAMOROSTu

Projekt SAMOROST byl odstartován v dubnu 2023 s cílem vyvinout materiál na bázi podhoubí, mykokompozit, a potvrdit jeho uplatnění v praxi, resp. v udržitelném stavebnictví a bydlení. Za projektem stojí Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO.
Rok 2023 byl rokem materiálu a designu. Oborníci zapojení do projektu zkoumali mykokompozit a provedli řadu testů, aby si ověřili jeho vlastnosti z hlediska uplatnitelnosti ve stavebnictví. Výsledky testování přinesly zásadní informaci: mykokompozit může nahradit syntetické izolace, jako např. polystyren a další materiály, které jsou z hlediska ekologie a udržitelnosti problematické. Vrcholem roku 2023 byla výstava nábytku a interiérových doplňků vyrobených z mykokompozitu na mezinárodním festivalu Designblok.  Mykokompozit se tak úspěšně představil i v oblasti designu.
V roce 2024, kdy bylo úspěšně dokončeno testování mykokompozitu z pohledu paropropustnosti byla zahájena výroba domu SAMOROST, který je demonstrací možností zapojení mycelia v udržitelném stavebnictví. Dům, kde mykokompozit slouží jako tepelná izolace obvodových zdí, zdobí stěny ve formě akustických panelů a jsou z něj vytvořeny některé doplňky, představil projektový tým začátkem roku 2025. Poté se v dubnu vydal na roadshow Silnější budoucnost po městech v ČR. Poskytl tak cennou zpětnou vazbu od návštěvníků, kteří si z 74 % umí představit, že by si mykokompozitem zateplili svůj dům.
Vytvoření domu SAMOROST podpořil ministr životního prostředí Petr Hladík udělením záštity.

Více informací na Inovace od Buřinky

Kdo je MYMO

Spolek MYMO sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jedná se o odborníky jednak z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab) a jednak odborníky z firmy Mykilio. Kateřina Sýsová, Karolína Petřeková, Petra Jašicová, Jiří Vele, Matěj Róth, Jakub Seifert a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.

O Buřince

Již 30 let zajišťujeme pro klienty výhodné stavební spoření a úvěry na bydlení včetně komplexního finančního poradenství. Aktuálně se zaměřujeme na financování udržitelných rekonstrukcí. Naše profilace rekonstrukční banky se odráží nejen v nabídce našich produktů a služeb, ale i v komunikaci. Připravili jsme 10dílný seriál Úsporné rekonstrukce s Buřinkou. Kombinace odborných článků a odlehčených videí přesvědčí každého, kdo s úspornou rekonstrukcí zatím váhá. Nízkonákladové tipy jak šetřit v jednotlivých místnostech domova sdílíme zde.
Jako stavební spořitelna cítíme také závazek vůči oboru stavebnictví, který naplňujeme podporou inovativních postupů a materiálů užívaných při stavbě domů. Více o našich projektech realizovaných na podporu vědy a výzkumu ve stavebnictví najdete na www.inovaceodburinky.cz.