Home › Obchodní podmínky › Zákon o stavebním spoření › Archiv › Zákon o stavebním spoření (účinný do 31. prosince 2003)
Zákon 96/1993 Sb., ze dne 25. února 1993, o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Změna: 83/1995 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Vymezení pojmu stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající
1) § 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
2) § 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990, o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
§ 2
Provozovatel stavebního spoření
(1) Provozovatelem stavebního spoření může být pouze banka,které bylo uděleno povolení podle zvláštního zákona, 3) pokud předmětem její činnosti je pouze stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (dále jen "Stavební spořitelna"). Povolení může být uděleno po souhlasu ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") se zřízením stavební spořitelny.
(2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Náležitosti žádosti o souhlas podle druhé věty odstavce 1 stanoví právním předpisem ministerstvo v dohodě s Českou národní bankou.
3) § 4 zákona č. 21/1992 Sb.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona
č. 264/1992 Sb. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
§ 3
Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova "stavební spořitelna" smí ve svém názvu používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.
§ 4
Účastník stavebního spoření
Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky 4a) a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky. 4b)
4a) § 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací,
ve znění pozdějších předpisů § 11 odst. 2 zákona ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické
republiky v oblasti sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.
4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.
§ 5
Smlouva o stavebním spoření
(1) Účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu 5) o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), ve které se zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve smluvené výši.
(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zajištění jeho návratnosti.
(3) Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.
(4) Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách stanovených stavební spořitelnou, nesmí však být kratší než 24 měsíců.
(5) Stavební spořitelna může poskytovat účastníkům úvěry, které slouží dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby podle § 6 i v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytování úvěru, a to jen do výše cílové částky.
(6) Cílová částka se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru.
(7) Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěrů. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše 3 procentní body.
(8) Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity nebo smrti účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.
(9) Stavební spořitelna provádí kontrolu použití poskytnutého úvěru. V případě použití úvěru na jiné než bytové potřeby je stavební spořitelna oprávněna požadovat okamžité vrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo její části použité v rozporu s účelem úvěru. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část vrátit ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou.
(10) Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich.
(11) Částku uspořenou účastníkem na základě jím uzavřené smlouvy nelze v době spoření převést na jiného účastníka.
(12) Při zániku smlouvy v době spoření nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(13) Podíl smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr, může činit nejvýše 15 %.
(14) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.
5) § 43 a násl. občanského zákoníku.
© Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Materiály určené pro veřejnost | Podmínky pro uživatele | Informace o webu